
Yuri, Yuri! Hamba Ti! Se střídavým napětím je to krapátek složitější, než se stejnosměrným napětím. Protože se jedná o napětí sinusoidního průběhu, tak na to abys mohl efektivně něco s napětím dělat musíš zajistit, aby tvar průběhu bel ve fázi, tedy jinými slovytvar napětí běžel naprosto stejně a maxima i minima napětí musely být ve stejný čas! Líp se to kreslí než popisuje... představ si situaci, kdy by průběhy byly v protifázi. Tedy např. momentální napětí na jednom pólu by bylo +6V a na druhém -6V. V tuto chvíli staticky by to bylo totéž, jako by jsi zapojil proto sobě dvě 6V baterky a každou opačným pólem. Umíš si představit jaké nádherné jiskérečky by při takovém pokusu o zapojení lítaly? Takže totéž platí v menší míře i pro jiný fázový posuv než 180°. Jde pak o to, že co jeden pól vyrobí, to druhý spotřebuje, plus nějaké to přebytečné teplo. Tento stav ale neplatí ve chvíli, kdy jsou oba ve stejné fázi. A k serivému, či paralelnímu spojení... Logicky to vypadá tak že by mělo být výhodnější zapojit je paralelně, jenže je tu technický problém i v případě že napětí na pólech je ve fázi. Tím problémem je výrobní tolerance. Pokud ti např. jeden z aparalelních pólů bude vyrábět o 10% méně energie, tak ti bude laicky řečeno strhávat napětí z druhého. Proto se v praxi používá raději seriového zapojení. Koneckonců i pionýr to tak u 30W verze má

. Věř že si s tímhle lámaly hlavu větší bedny než jsi Yuri ty a jistě měli dobrý důvod proč zapojily póly do serie