Máš trochu recht, Chongu. V jednoduchosti je síla. Ale na druhou stranu, kdyby před 4000 lety někdo řek, že kolo na hřídeli je moc komplikovaný, tak dodnes chodíme pěšky a náklady taháme na saních. ..... a já se ptám: Nebyl to právě Cimrman, kdo zjistil, že vyfukováním cigaretového kouře do vody, zlato nevznikne?

Nevím jestli se mýlím More, ale bavíme se zde pořát o seriovém motoru? Pokud ano, nebavíme se o laděném motoru se změněným časováním. Já nevím nakolik jsi prakticky založenej člověk, ale mě už život naučil že ne každá úprava má praktický smysl. Z mého názoru přínos na změně výkonové křivky seriového motoru pionýra je minimální. Jestli ti ve výsledku pojede motorka o 1km/h více, náklady takovou úpravu neospravedlňují a zároveň, což já jako konstruktér ctím a promítám je pokud možno do všech svých konstrukcí, je to zohlednení poučky co už nás učili ve škole (bohužel to říkali jen staří praktici) že je vhodné konstrukce zjednodušovat a zmenšovat množství systémových prvků z hlediska spolehlivosti. Jinými slovy, čím víc dílů použiješ, tím více se zvyšuje pravděpodobnost závady. Mimochodem mi to připomíná hlášku mého kamaráda, když jsme si před lety společně koupili škodovku tudora. On jakožto strojař, profesionální autoopravář řekl ,,ty vole to je tak jednoduchý že se tam nemá co posrat,,. Jeho projev nebyl tak filozofický jako našeho profesora, ale jde o totéž. Takže abych se vrátil k Tebou protěžované dynamické regulaci předstihu. Otázky stojí u seriového motoru takto... Vyplatí se náklady na úpravu s porovnáním k přínosu? Vyplatí se přestavba s ohledem ke zvýšení poruchovosti? Mě More v obou případech vychází NE a to jsem ještě vynechal otázku ,,Co očekávám od úpravy,,. U seriového dvoutaktního motoru s nehomogenickou tvorbou palivové směsi, kde nelze ani zaručit stejné vlastnosti paliva vzhledem k různým druhům použitého typu i množství oleje v palivu se mi jeví dynamické řízení jako spíše teoretická záležitost než reálně praktická věc. Navíc bez motorové brzdy ztrácí jakékoli ladění smysl. Nepředpokládám že jí máš doma. U laděných motorů však je situace naprosto jiná, jenže laďáky jsou určeny pro závody, tam pojem nákladů a případného malého přínosu nehraje roli. Nezlobím se na Tebe že máš málo zkušeností a chybí ti globální pohled na jakoukoli problematiku, ale trápí mě že tu mrhám svými znalostmi a Tebe nenapadne nic lepšího než mě nazývat Horstem Fuchsem. Na druhou stranu mě to nepřekvapuje, impulzivností Tvých odpovědí mi připomínáš mého dospívajícího syna

Vychvaluješ mi to tvé CDI, jako kdybys mi ho chtěl prodat. Horst Fuchs hadra. To co tvdíš je sice pravda, ale řízený předstih je prostě plus k výkonu. A to vymluvit nelze, jelikož se mé tvrzení opírá o několik publikací. Je pravda, že kdybych přestavěl výkonovou část na CDI, asi by to pomohlo k lepší jiskře. Třeba se k tomu někdy dostanu a zkusím na tom zamakat. To ale asi jen v případě, že bych zásadněji tunil motor. Třeba se ti ale jednou ozvu s popisem.

neušetří ti nic, to vychází z principu indukčního zapalka... Indukční cívka funguje jako zásobník energie, tedy mezi výboji se sytí náboj do hmoty jádra. Pri rozpojení kladívka se nashromážděný náboj prudce vybije přes sekundární vinutí do vysokonapěťového okruhu s jiskřištěm zapalovací svíčky. Pro nabíjení cívky však platí že čím delší čas jí poskytneš, tím víc spotřebuje energie. Přebytečnou však už nedokáže shromáždit do svého jádra a přemění se zbytečně pouze na teplo. Dost času na nabíjení má v nízkých otáčkách, což vysvětluje proč má větší spotřebu v nízkých otáčkách, narozdíl od vysokých, kdy se dostává do režimu kdy mezi výboji nestihne úplně naplno nasytit jádro, shromáždit plný náboj a proto od určitých otáček energie jiskry klesá. Taraba by snížil spotřebu pouze tím, že by v nízkých otáčkách zkracoval záměrně dobu nabíjení jádra, ale nic takového mi není známo a podle toho že Mor uvádí spotřebu 14W, tak to naznačuje že se k nějakému šetření energií Taraba neuchýlil už jen proto že by snižoval energii jiskry, což není obecně v zájmu konstruktéra. Pionýr má problém s indukčním zapalkem v případě připojení na bateriové napájení proto, že v originálním zapojení jeho nenasytnost brzdí výkon zapalovacího pólu. Zkrátka řekněme že když by si indučka - mrcha mlsná ráda vzala 14W, tak jí při tak nízkých otáčkách zapalovací pól takový výkon není schopen z principu poskytnout. Proto je energie jiskry v nízkých otáčkách a zejména při startu tak špatná. Když jí ale připojíš na akumulátor, tak nemá žádnou brzdu která by jí ve spotřebě omezovala. Proto se v nízkých otáčkách podílí na špatné enenrgetické bilanci celé upravené akumulátorové soustavy a to byl důvod, proč vůbec DC-CDI vznikalo. Mým záměrem bylo vymáčknout z úprav naprosté maximum, abych dokázal efektivně svítit pomalu od volnoběhu.

Ještě k tomu Tarabovi" Cituji"Proto Ti neušetří nic ze spotřebovávané energie (pohybuje se v rozmezí 10 až 20W podle otáček)"... nevím jak to má naprogramovaný, ale myslím, že ušetřit může-když nebude budit cívku po celých 360° nebo kolika, ale třeba jen 30°. Ze známých otáček se to dá spočítat. Ale jinak souhlas-CDI je CDI.

Velikost kapacity kondenzátoru má vliv na velikost energie jiskry spolu s velikostí nabíjecího napětí. Je-li kapacita dvojnásobná, energie jiskry je taktéž dvojnásobná. O tom zda kondenzátor stihneš nabít do příštího zážehu záleží pouze na výkonu zdroje vysokého napětí. Mám prakticky vyzkoušeno že kapacitu 1uF a při velikosti nabíjecího napětí cca 250V je CDI schopné napájet zdroj o výkonu cca 10W do zhruba 20tisíc otáček. Spočítat se to dá, ale u DC-CDI (s měničem) hraje roli i účinnost měniče. Zrovna dělám pro firesneka CDI co podle měření zvládně 2uF na 315V nabíjet do cca 50tisíc otáček. Ale zdroj měniče je dost předimenzovanej a je fakt nenasytnej Při 12tisících si vezme 3,6A

2 Chong: Jaký má podle tebe vliv u tyristorového CDI velikost kondezátoru? Podle mě limituje otáčky-když je kapacita velká, tyrystor nestihne od určitých otáček zavřít, když je malá, je i malá energie jiskry. Asi by se dala spočítat nějaká časová konstanta. Ale nevím, školy nemám

To Mor - No regulátor... Mě, kamarádovi a Wiku to určitě chodí na 12V, nevěříš-li domluvíme se, přijeď a já ti to předvedu v praxi. jenom proto že to tobě nechodilo, neznamená že to nejde . Mám praktické zkušenosti s trápením Wiku, kterej dokud se nevzdal indukčního zapalka, tak nenaladil napětí ani na 6V. Prostě Indučka je dost nenasytná, pokud se jí pustí opratě a dovolí se jí aby se krmila z akumulátoru. Podporuje to i to jak píšeš že žere oněch 14W. Žere je v dost nevhodnou dobu, protože v nízkých otáčkách zatlumí s ostatními spotřebiči alternátor. Indukční zapalko ztrácí účinnost s vyššíma otáčkama (nestíhá se nabíjet, má na to málo času), to je důvod klesání příkonu s otáčkami a v praxi se uvádí že rozumný strop než začně obvykle indukční zapalko omezovat je tak 6500ot/min plus omezení kladívka kdy generuje zákmity, které všechno ještě zhoršují. Osobně s CDI mám studené i teplé starty na jedno našlápnutí. Spodek se velmi zklidnil a byť subjektivně, přesto od neafektovaného kámoše mám info že nikdy neměl volnoběh tak klidnej a že mu navíc po celou testovací jízdu (170km v zátahu) na volnoběh nikde nechcíp. Ale zpět k regulátoru... u alternátoru s buzením permanentními magnety nelze, jako u alternátoru s vnějším buzením, účinně regulovat výkon alternátoru pomocí zpětné vazby regulace indukce budícího vinutí. Z čehož vyplývá že lze regulovat výstupní napětí pouze několikerým způsobem. Buď použít ztrátovou spojitou regulaci (oblíbené zapojení se zenerkou a tranzistory), která však přebytečnou energii mění na teplo, takže nedejbůh aby se nezaply spotřebiče, protože pak by se chlazení tranzistorů namakalo až běda, nebo spojitou stabilizaci, nebo spínanou regulaci. Bylo by možné použít spínanou útlumovou regulaci, zatlumením ,,zkratem,, ale protože za altíkem jsou graetzi, tak to není dobrý nápad, já osobně jsem použil ,odpojovací,, regulaci. Tedy asi tak, energii beru když potřebuju (nabíjím nábojovou pumpu, nebo akumulátor) a neodebírám když je nergie dost. A když nic neodebírám (např, když nesvítím), tak se mi nikde během regulace nic na teplo nemění. Ale chci říct jinou věc ke větě ,,Po měsíčním testování jsem zjistil, že ztráta je tak vysoká, že se baterie nestačila dobíjet,, ... jaká ztráta? Píšeš asi o spojité regulaci, ale asi ne o nábojové pumpě.... tam je jedinou ztrátou přechodový odpor spínacího tranzistoru, ale ten je fakt zanedbatelný. Tvůj problém pravděpodobně tkví v tom, že aby regulace účinně pracovala musí být veškeré napájecí póly alternátoru stejné a ne namixované ,,co dům dal,,. Pro DC-CDI hovoří fakt, a to že při nízkých otáčkách má velmi malou spotřebu (1000 ot/min 150mA, tj. 1,8W), tedy v době kdy alternátor se s výkonem nepřetrhne a přijde malá spotřeba vhod. Energie jiskry je od nuly do cca 22 až 33tisíc (podle kvality navinutí trafa) otáček naprosto stejná, takže ani já nemám problém přetočit můj seriový motor bo ho nebrzdí indukční zapalko a nepotřebuju žádnou regulaci předstihu. Můžu ti poslat osciloskopické obrazovky které to jasně ukazují. Při max.otáčkách seriového motoru má spotřebu 5W a zmíněných 7W má ale až při 12tisících, což bilancí v běžných otáčkách stále energeticky pozitivně překonává indukční zapalko.

Tak nevím pořádně kde začít. Třeba od základu. Regulátor - byla to jedna z prvních věcí, kterou jsem tvořil. Po měsíčním testování jsem zjistil, že ztráta je tak vysoká, že se baterie nestačila dobíjet. Jelikož alternátor není nijak silný a navíc dost měkký zdroj rozhodl jsem se ho odmontovat, olověné akumulátory to v pohodě zvládnout. Tvou úpravu na 12V jsem taky zkoušel. Neosvědčila se. Při adekvátní zátěži jsem velmi stěží dosahoval 12V, čili nepoužitelné. Hovořil jsi o nenasitnosti mého zapalování. Neřekl bych. Čím vyšší otáčky motoru, tím menší spotřeba aniž by to ovlivnilo strmost a sílu zapalovací jiskry. Na volnoběh je spotřeba nejvyšší, nějakých 14W ale již při 2500 otáčkách za minutu už jen 7W. A při zvyšování otáček ještě trochu klesne. Takže energie mám dosti pro dobíjení akumulátoru. Proti tvé úpravě nic nemám, jenom mi prostě nefungovala jak bych potřeboval a tak jsem si udělal svou, která splňuje to co očekávám. Jenom pro informaci, díky řízenému přestihu mám mnohem lepší starty, od nízkých otáček táhne o mnohem víc a díky snížení předstihu ve vysokých otáčkách lze můj téměř sériový motor přetočit asi o 1000ot/min. Podle mě jsou to pro tunery dost dobré údaje. Hlavně vycházím ze skutečných a v praxi otestovaných údajů čili si to nevymýšlím.

To Vacin... k Tvému textu... hned mě napadla věta ,,šedivá je teorie a zelený strom života,, . Vn a vf rušení na motorových vozidlech je pěkná alchimie. Nesčetněkrát se mi stalo že jsem musel přepracovat tišťák. Stejné zapojení které chodilo na zkušební desce leckdy na stroji nechodí, to je známá věc. Bojovat s rušením a vazbami je věčný údel motorových elektroladičů.

Podle popisu zatím to nejlepší s čím jsem se setkal. Každopádně to zapojení rezervy má a o tom jsem psal. Jednak alternátor se na 12V rozvod nijak neupravuje. On je totiž alternátor s permanentním buzením hodně blízkej lineárnímu zdroji. Tedy takovému který podle spotřeby proudu mění napětí. Doporučuji malý pokus, tedy nahradit veškeré žárovky originálního zapojení žárovkami stejného příkonu ale na 12V. Budeš se asi divit, ale bude to svítit nemlich stejně jako s 6V. Připouštím že nějaká ztráta tam bude ale z praxe testována je zanedbatelná. Tedy veškerá přestavba altíku spočívá ve změně zátěže, kterou v mém případě reprezentuje regulátor dobíjení a spotřebiče na 12V. Výhodami je menší vliv přechodových odporů elektroinstalace, menší ztráta na graetzích (procentuelní ztráta napětí na PN přechodu vůči užitečnému napětí), jednodušší zpracování v regulaci dobíjení, protože se 6V se prostě pracuje hůř, kor když chceš použít P-MOSFET tranzistory. Další praktický problém je zapalování. Wiku by ti mohl vyprávět o nenasytnosti indukčního zapalka pionýra připojeného na akumulátor . Jde totiž o to že (slavné) Tarabovo zapalko s řízením předstihu je stále indukční zapalování, byť je konec tranzistory řízený. Proto Ti neušetří nic ze spotřebovávané energie (pohybuje se v rozmezí 10 až 20W podle otáček). Narozdíl od toho CDI se ukázalo jako značná úspora energie, které s max. spotřebou 7,5W (existuje i úsporná verze s 5W) uspoří nejméně 10W energie a to nemluvě o kvalitě jiskry v celém rozsahu otáček. Ideální by bylo konec Taraby nahradit DC-CDI a máš uspoříno 10W a tímpádem nemusíš čekat na 3500otáček ale budeš mít energetickou bilanci vyrovnanou a kladnou mnohem dřív než v 3500otáčkách. Nechápu proč rozporuješ význam regulace nabíjení (bez ohledu na rozvod 6 či 12V)? Ochrana proti přebíjení je zmenšení rizika destrukce a prodloužení životnosti akumulátoru. Co je na tom špatného? . Spíš mě vrtá hlavou, když už si dáš tolik práce s přestavbou elektroinstalace, že mávneš rukou nad tak jednoduchým zařízením jako je regulace dobíjení, které tě v ničem neomezí a je pro dobro věci? Jak píšeš o nových cívkách alternátoru, nechápu jak můžou zvýšit účinnost. Jsou buď OK, nebo ne (ne znamená i třeba průraz vinutí). Nic mezi. Výkon může zvednout pouze nové nabuzení magnetů, ale tím se vyšplháš pouze ze sníženého výkonu na původní. K řízení předstihu bych napsal asi tolik... Jestli to nějaký význam má, tak zanedbatelný. Podle mě je nepodstatné pokud se ti podaří vyladit výkonovou křivku, aby měla plošší charakter. Těch pár jednotek procent podle mě nehraje tkaovou roli a zejména u seriového motoru. Význam to má podle mě pouze pro ladiče závodních motorů, pro serivé je význam značně diskutabilní. Jak se říká ,,objem ničím nenahradíš,, takže pokud bych chtěl vyšší výkon, či jinou charakteristiku motoru, nemá smysl s tím blbnout a lepší je přejít na jinou kubaturu. Ale popravdě to je každého věc, takže Taraba... budiž, ale nejlépe s koncem s DC-CDI . Zdra Tvému ladění...

To mi dělalo taky, stačí použít odrušenou fajfku, popřipadě na napájecí vstupy připájet keramický kondenzátor o hodnotě tak 10n, který vyruší špičky.

Zdar elektrikáři, taky jsem něco podobnýho zkoušel, jak ve verzi indukční, tak CDI.Místo Atmelu jsem tam ale dal PIC (páč Atmel neumím ) Na generu bez cívek mi to vždycky chodilo parádně, ale když jsem k tomu připojil vysokonapěťovou část, tak ten procák po pár sekundách vždycky hodil všechny výstupy do HI a vytuh. Nevíte proč? Kámoš mi říkal, že je to tím, že to mám na kontaktním poli a že prej ty kapacity... Tišťák zatim dělat nechci, a vůbec-už jsem to vzdal